Mgr. Ilona Dobrovolná: Odpovědnost prodávajícího za vady se odvíjí ve dvou rovinách. Jednak v rámci odpovědnosti za vady, které má předmět koupě v okamžiku jeho předání kupujícímu a jednak v rámci záruční lhůty pro případy, kdy vada vznikne teprve po určité době používání. Ve vašem případě se zřejmě jedná o vadu skrytou, neboť ji nebylo možné zjistit při převzetí bytu při běžné prohlídce. Pokud dodatečně vyšla najevo skrytá vada, na kterou vás prodávající neupozornil, lze žádat přiměřenou slevu z ceny, která odpovídá povaze a rozsahu vady. Pokud by se věc (byt) nedala kvůli vadě užívat vůbec, vzniklo by právo od kupní smlouvy odstoupit. Vady je však nutné uplatnit u prodávajícího bez zbytečného odkladu poté, co jste vadu zjistila, nejpozději však do 6 měsíců po převzetí bytu, jinak výše uvedené nároky zanikají a práva z odpovědnosti za vady nelze úspěšně uplatnit. To je zřejmě i váš případ, neboť jste byt kupovala před 3 lety a netvrdíte, že jste vady u prodávajícího uplatnila. Jak sama uvádíte, také záruční lhůta již uplynula. Z uvedeného tedy vyplývá, že ani práva z odpovědnosti za vady, ani práva ze záruky již nebude možné úspěšně uplatnit.

Mgr. Ilona Dobrovolná: Zaměstnavatel je povinen vyplácet mzdu ve výši, která byla sjednána v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě. Pokud zaměstnavatel potřebuje mzdové ujednání v pracovní smlouvě změnit, je třeba se na změně se zaměstnancem dohodnout. Plat nelze krátit dle libovůle zaměstnavatele.

Mgr. Ilona Dobrovolná: Soud při rozhodování o výši výživného nehodnotí pouze příjmy povinného rodiče, ale zabývá se celkově jeho majetkovými poměry, resp. jeho životní úrovní. Majetkové poměry jsou samozřejmě ovlivněny také příjmy jeho současného manžela či partnera. Je proto zcela běžné, že soud tyto příjmy také zkoumá.

Mgr. Ilona Dobrovolná: Soud může zpětně, nejdéle však za 3 roky ode dne zahájení řízení, výživné změnit, tj. snížit, zvýšit nebo i zrušit, a to v případě, změní-li se poměry oproti stavu, který existoval při původním rozhodování. Za změnu poměrů se považuje např. také zahájení školní docházky a s tím související zvýšené náklady. Při určování výše výživného přihlíží soud k mnoha faktorům, a to především k výši příjmů, majetkovým poměrům, k věku dítěte, jeho zdravotnímu stavu a potřebám. Nelze odhadnout jak vysoké výživné soud určí, neboť záleží vždy na konkrétních okolnostech a na konkrétním soudci.

Mgr. Ilona Dobrovolná: Vyživovací povinnost rodičů k dětem zaniká např. tehdy, když dítě dokončí střední školu, není přijato na vysokou školu, nastoupí do zaměstnání a je schopno samo se živit. Pokud ale po roce opět začne studovat a pozbude současně schopnost samostatně uspokojovat své potřeby, vyživovací povinnost rodičů se zásadně obnoví. Nicméně vždy je třeba posoudit všechny okolnosti každého případu. Krajský soud v Ústí nad Labem v rozsudku sp.zn. 10 Co 1882007 např. konstatoval, že přijetím dítěte ke studiu na vysoké škole až po čtyřech letech od ukončení jeho středoškolského vzdělání se vyživovací povinnost rodičů k tomuto dítěti již neobnovuje.

Mgr. Ilona Dobrovolná: Pro případ, že matka s otcem dítěte neuzavřela manželství, upravuje zákon o rodině možnost žádat o příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce. Podle § 95 je otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, povinen matce přispívat přiměřeně na úhradu výživy po dobu dvou let, jakož i přispět na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Právo žádat úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem se promlčí ve třech letech ode dne porodu.  
Při stanovení výše příspěvku na výživu je nutné přihlédnout k potřebám matky a k možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům povinného. Příspěvek má matce zajistit v zásadě takovou životní úroveň, jakou by měla v manželství s otcem dítěte, kdyby za něho byla provdána. 
Náklady těhotenství a slehnutí, na jejichž úhradu je povinen přispět otec dítěte, jsou náklady, o které převyšují skutečné výlohy částky, které poskytuje stát. Jedná se o takové náklady, které bezprostředně souvisejí s těhotenstvím či porodem, a též náklady na zajištění potřeb nutných pro vývin novorozeného dítěte, zejména tedy náklady na zlepšenou výživu, kterou spotřebovává matka nad běžnou potřebu, těhotenské šaty, prádlo, doplatek některých léků v souvislosti s těhotenstvím atd. Matka dítěte nemůže uplatnit v rámci tohoto nároku náhradu nákladů spojených se zakoupením dětské výbavičky, kočárku apod., neboť zde jde o vlastní nároky dítěte, které se přiznávají přímo dítěti při úpravě jeho výživného.  
Lhůta, po kterou je otec, za kterého není matka provdána, povinen přispívat jí na úhradu výživy, činí dva roky. Tato doba počíná běžet nejdříve s počátkem těhotenství a může tak spadat zčásti do doby těhotenství a zčásti do doby po porodu. K přiznání příspěvku na úhradu výživy neprovdané matce může však dojít nejpozději ode dne porodu.  
Nárok matky na příspěvek vzniká, jakmile jí v souvislosti s těhotenstvím či porodem vznikly jakékoliv náklady, je přitom nerozhodné, zda je na takový příspěvek odkázána, zejména zda pobírá peněžitou pomoc v mateřství.

Mgr. Ilona Dobrovolná: Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá tak dlouho, dokud děti nejsou schopny samy se živit. Trvání vyživovací povinnosti není limitováno dosažením zletilosti dítěte, ani dovršením 26 let dítěte. Vyživovací povinnost rodičů k dětem zaniká např. tehdy, jestliže děti dokončí střední školu, nejsou přijaty na vysokou školu, nastoupí do zaměstnání a jsou schopny samy se živit. Pokud ale po roce začnou opět řádně studovat, pozbudou současně schopnosti samostatně uspokojovat své potřeby, vyživovací povinnost rodičů se zásadně obnoví.